Dekatron je plynem plněná počítací elektronka s kruhovým uspořádáním katod, vyvinutá koncem 40. let 20. století. Uvnitř baňky je obvykle deset nebo dvacet katod rozmístěných do kruhu. Po přivedení vhodných impulzů výboj přeskočí z jedné katody na druhou, čímž vzniká rotující světelný bod. Každý skok výboje odpovídá jednomu impulzu, díky čemuž může dekatron sloužit jako čítač. Nejčastěji pracuje v dekadickém systému (10 stavů), ale existují i varianty s jiným počtem katod, například pro dvanáctkovou soustavu.
Rozlišujeme jednosměrné dekatrony, kde se výboj pohybuje stále jedním směrem a obousměrné typy, u nichž lze směr řídit pomocí pořadí impulzů na vodicích elektrodách. Dekatrony se používaly v historických počítačích, frekvenčních děličích, měřicích přístrojích i průmyslových systémech pro zpracování impulzů. Plynovou náplň tvořily nejčastěji neon, argon nebo vodík — přičemž vodíkové typy dosahovaly vyšších pracovních frekvencí.
Dnes jsou dekatrony vyhledávaným sběratelským artiklem — nejen pro svůj technický význam, ale i pro charakteristický vizuální efekt, kdy výboj plynule „cestuje“ po kruhu. Tento pohyb dodává zařízení jedinečný estetický rozměr, který fascinuje nejen techniky, ale i milovníky historické elektroniky.