Dekatron je plynem plněná výbojka, která se v minulosti využívala především jako čítač nebo indikátor v elektronických zařízeních. Největšího rozšíření dosáhla v 50. a 60. letech, zejména ve výpočetní a měřicí technice.
Uvnitř dekatronu je několik anod, obvykle deset nebo dvacet, uspořádaných do kruhu. Po přivedení vhodných impulzů výboj přeskočí z jedné anody na druhou, čímž vzniká rotující světelný bod. Každý skok výboje odpovídá jednomu impulzu, díky čemuž může dekatron fungovat jako čítač.
Existují jednosměrné varianty, kde se výboj pohybuje stále jedním směrem, i obousměrné, u kterých lze směr řídit. Používaly se v historických počítačích i průmyslových zařízeních pro počítání impulzů. Plynovou náplň dekatronu tvořily různé plyny, nejčastěji neon, argon nebo vodík.
Dnes jsou dekatrony ceněné mezi sběrateli historické elektroniky – nejen kvůli technickému významu, ale i pro svůj charakteristický světelný efekt, kdy výboj plynule „cestuje“ po kruhu.