Koncová tetroda je výkonná elektronka určená pro zesílení elektrického signálu ve výstupních stupních zesilovačů. Oproti triodě obsahuje navíc druhou mřížku — tzv. stínicí, která zlepšuje přenosové vlastnosti a umožňuje vyšší zesilovací činitel.
Při určitém zesílení se však projevuje její typická nevýhoda: pokud anodové napětí poklesne pod napětí stínicí mřížky, dochází ke zpětnému proudu sekundárních elektronů vyrážených z anody. Tento jev se na převodní křivce projevuje charakteristickým poklesem a na výstupním signálu výrazným zkreslením. Právě tato nestabilita vedla k vývoji pentody, která podobné efekty účinně potlačila.