Koncová trioda je výkonná elektronka určená k zesílení elektrického signálu ve výstupních stupních zesilovačů. Její konstrukce zahrnovala katodu, řídicí mřížku a anodu, přičemž řízení toku elektronů mezi katodou a anodou umožňovalo zesílení signálu s vysokou účinností. Používala se zejména v audio technice, vysílačích a laboratorních zdrojích, kde bylo třeba spolehlivého výkonu a lineárního přenosu.

Společnost Gustav Ganz & Co., známá pod značkou Ostar, byla rakouským výrobcem elektronek se sídlem ve Vídni. Výrobu elektronek zahájila v polovině 20. let 20. století a v roce 1931 přinesla několik významných inovací.
Jednou z nejzásadnějších byla výroba vysokonapěťových katod určených pro síťové napětí 110 V a 220 V. Díky tomu již nebylo potřeba používat transformátor pro žhavení, což výrazně zjednodušilo konstrukci zařízení. Tento pokrok však vyžadoval dokonalé stínění proti síťovému brumu. Řešením byla měděná síťovina obepínající baňku elektronky, která nejen účinně stínila rušení, ale zároveň těmto elektronkám propůjčila jejich nezaměnitelný vzhled.