Univerzální přístroj na zkoušení radiolamp.
Typ: AS 100
Výrobce: Elektromechanika s.sr.o. Starý Hábendorf u Liberce (dnešní Stráž nad Nisou)
Rok výroby: 1946
Rozměry: 300 x 230 x 90 mm
Váha: 2,5 kg

Popis: Přístroj slouží ke zkoušení elektronek, k měření odporu a také jako voltmetr k měření střídavého napětí od 30 do 220 V. Přístroj dokáže najít i zkrat nebo přerušený obvod. Celý přístroj je umístěn v dřevěném kufříku. Na přístroji najdeme šest zkušebních objímek: pětinožičkovou (E 424), pětilampovou (typ V - AB 2), objímku typu T (AZ 11), osmilampovou (typ P - AF 7), oktalovou (DF 21) a klíčovou (loktal - EBL 21). Mezi objímkami se nachází zdířka pro připojení mřížky. Poslouží k propojení přístroje s mřížkou, která je vyvedena na čepičku elektronky. Nahoře vedle patic je umístěn měřicí přístroj - miliampérmetr, na kterém určíme stav zkoušené elektronky nebo odečteme hodnotu odporu popřípadě napětí. Pod měřicím přístrojem najdeme zkušební doutnavku, která indikuje stav žhavícího vlákna elektronky. Páčkovým přepínačem MĚŘENÍ zvolíme funkci. L - zkoušení elektronek, R - měření odporu a ke zjištění zkratů v obvodu. Pro tato měření použijeme dvě zdířky označené - R. Vpravo nahoře vedle měřicího přístroje najdeme pojistkové pouzdro a síťový vypínač, pod ním se nachází volič napětí 220, 150 a 120 V. StítekPod voličem vidíme stupnici, která uvádí hodnoty odporu a napětí v závislosti na měřicím přístroji (např.: výchylka 9 na stupnici měřidla se rovná 7 kΩ při měření odporu a 200V měříme-li napětí). Velký otočný přepínač vpravo dole slouží k nastavení žhavícího napětí zkoušené elektronky. Žhavení je voleno v krocích: 1.2, 2, 4, 6.3, 13, 16, 22, 30, 55, 90 a 110V. Ve spodní části zkoušeče najdeme šest tlačítek. Tlačítko č. 1 slouží ke kontrole žhavícího vlákna. Tlačítkem č. 2 u nepřímo žhavených elektronek zjistíme, zda není zkrat mezi katodou a vláknem. Tlačítko č. 3 změří emisi. Zbylá tři tlačítka se použijí podle značek uvedených v tabulce.

Postup při zkoušení elektronek:

1) Přepínač označený slovem MĚŘENÍ zapneme směrem k písmenu L.

2) Zkoušenou elektronku zasuneme do patřičné objímky.

3) Vpravo dole nastavíme na přepínači žhavící napětí podle hodnot uvedených v tabulce.

4) Zapneme síťový vypínač.

5) Stlačíme tlačítko č. 1 a zkoušíme žhavící vlákno elektronky, dobrý stav se projeví rozsvícením doutnavky. Je-li žhavící vlákno přerušené, doutnavka se nerozsvítí, zkoušenou elektronku vyřadíme.

6) U nepřímo žhavených elektronek, které potřebují delší čas k nažhavení, zkoušíme stav izolace stlačením tlačítka č. 2. Ručička miliampérmetru klesá na nulu. V jiném případě proudí mezi oběma elektrodami chybný proud, znehodnocující elektronku.

7) Emise zkoušíme tlačítkem č. 3. U dobré elektronky najede ručička miliampérmetru až do modrého pole, není-li ovšem v tabulce uvedeno jinak. Ukáže-li ručička pod červené pole, je elektronka slabá a tím i její výkon v radiopřijímači omezen. Silné chvění ručičky a neustálé její pohybování značí zkrat mezi mřížkou a katodou. Při tomto úkazu se doporučuje zkoušení ihned přerušit. Při zkoušení emise se řídíme podle značek uvedených v tabulce. Prázdný kroužek značí nulu, tj. ručička miliampérmetru nevykazuje žádný pohyb. Plný kroužek v modré barvě značí výklon ručičky do modrého pole. Místa v tabulce označená šipkou značí, že při dobré elektronce vykazuje ručička výkyv na jakoukoliv hodnotu. Při špatné elektronce není výkyv žádný. Šipka nebo kroužek v odstavci 0 tabulky znamená, že není-li stisknuto žádné tlačítko, ukáže ručička po zasunutí elektronky libovolnou výchylku.

8) Tlačítka označená číslicemi 4, 5 a 6 používáme u jednotlivých elektronek podle značek uvedených v tabulce.

9) Při zkoušení amerických elektronek, tlačítka netlačit! Po rozžhavení zkoušené elektronky ukáže miliampérmetr samočinně výchylku. U dobrých elektronek ukazuje ručička do modrého pole.