• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

• Návštěvní kniha
  Bazárek

• Aktualizace

• Teorie

• Praxe

• Akce

• Kontakt

Hledání

*ALFA* elektronky
Internet

 

 

Ocenění Schrader Award

 

 

 

 

Kdo to byl Howard Edwards Schrader?
Narodil se 16. července 1906 v Trentonu ve státě New Jersey. Žil velmi aktivní život, měl spoustu zájmů a technické nadání. Jmenujme alespoň některé z jeho zájmů. Stal se šampionem v lukostřelbě, aktivně se zabýval muzikou a byl uznávaný HI-FI expert. Ve svých 41 letech úspěšně absolvoval pilotní zkoušky. Od svého mládí se zajímal o fotografování a velmi obdivoval pohyblivé obrázky. Později pracoval jako fotoreportér na "volné noze". Za první vydělané peníze si Howard koupil filmovou kameru.
Jednou prý tuto kameru umístil na železniční trať, kde zachytil projíždějící vlak. Natočený záznam se stal znělkou amerických filmových týdeníků (Movietone). Po tomto velkém úspěchu se Howardovi otevřely brány fotografické kariéry. Stal se reportérem a fotografem pro místní Trentonské noviny. Fotografoval pro New York Times jeden z nejvíce medializovaných zločinů 20. století - Únos dvacetiměsíčního Charlese Lindbergha. (Syn slavného letce Charlese Lindbergha, který první na světě přeletěl Atlantský oceán bez mezipřistání z New Yorku do Paříže v roce 1927.)
Další osud Howarda zavál na sedm let na Americké ministerstvo války (United States Department of War), kde fotografoval a archivoval vojenské události. Svoji kariéru završil na Princetonské univerzitě jako vysoce kvalifikovaný fotograf. Tam pracoval dlouhých 23 let až do svého odchodu do důchodu v roce 1970.
Howard Schrader za svůj život nafotografoval mnoho zajímavých snímků, na některých jsou zachyceny i nám velmi známé osobnosti, např. Albert Enstein, Lee De Forest, Albert Hull…

A jak se H. E. Schrader dostal ke sbírání elektronek?
Howard rád vyprávěl příběh, jak si ve svých třinácti letech koupil jednolampovku s elektronkou od amerického výrobce Moorhead. Bohužel lampu při svých experimentech spálil. Bylo mu to moc líto a nechtěl jen tak drahou a krásnou elektronku vyhodit. Vystavil si ji tedy ve svém pokoji. To ještě netušil, že je základem jeho velmi rozsáhlé sbírky.
Díky fotografování a svým aktivitám se seznámil s inženýry a vědeckými pracovníky mnoha firem, kteří se zabývali vývojem a výrobou elektronek.
Jeho manželka Opal pracovala pro jednu právnickou kancelář, která sousedila s panstvím Armstrongů. Edwin Howard Armstrong - americký inženýr vyvinul superheterodynový přijímač (superhet), který měl zásadní význam pro masové rozšíření rozhlasového vysílání a jeho princip se používá dodnes. Měl ve své laboratoři spoustu vzorků ze svých experimentů, které věnoval Howardovi do sbírky.
Armstrong údajně spolupracoval s De Forestem na vývoji audionu. De Forest sice získal prvenství za objev audionu, ale nikdy nedokázal vysvětlit jeho princip. Armstrong pochopil opravdový princip a upozornil na nezbytnost kvalitního vakua.
Howard měl dlouholetého přítele Geralda Tyne, autora řady knih - nejznámější Saga of the Vacuum Tube. Dnes je tato kniha biblí všech, co se zajímají o elektronky. Gerald Howardovi domluvil náštěvu u dr. Donalda R. White, který byl výkonným ředitelem General Electric. Dr. White věnoval Howardovi do sbírky vývojové řady elektronek jako byl audion, prototypy snímacích elektronek a také prvních televizních obrazovek. Asi nejlepší byly experimentální elektronky z roku 1912. Howard z nich připravil kolekci ukazující vývoj každého typu, který General Electric tehdy vyráběl.
Největším přínosem do Howardovy sbírky bylo období druhé světové války, konkrétně po útoku na Pearl Harbour. Tehdy společnost RCA vyklízela prostory továrny Harrison za účelem její modernizace. Několik kamionů odváželo na místní skládku tisíce elektronek všeho druhu. Howard se o této akci dozvěděl. Našel zde opravdové poklady, přes prototypy až po finální produkty. Některé nalezené elektronky byly úplně nové, zabalené v originálních obalech a krabičkách. Na skládce našel řadu dalších elektronek od různých výrobců z celých Spojených států. Nejzajímavější byl nález evropských elektronek z dvacátých let. Později se dozvěděl, že RCA měla své "tajné agenty", kteří nakupovali elektronky po celém světě a posílali je do USA.
Howard Edwards Schrader zorganizoval během svého života řadu tématických výstav věnovaných vývoji a historii elektronek. Nejznámější a největší byla výstava pořádaná při IRE konferenci v New Yorku. Významná výstava nazvaná "Edison Effect" se konala na Princetonské univerzitě, věnovaná T. A. Edisonovi. Sledovala počátky a vývoj moderního elektronického průmyslu.
H. E. Schraderovi bylo uděleno asociací AWA (Antique Wireless Association) nejvyšší ocenění. Získal cenu Houck Award za vynikající dokumentaci o prvních elektronkách.
Po různých nemocech a několika mozkových příhodách se Howard rozhodl svoji sbírku darovat svým kamarádům a kolegům. Velkou část sbírky věnoval do různých muzeí a univerzit po celých státech. Namátkou jmenujme např.: AWA muzeum, Státní muzeum v New Jersey a Franklin institut ve Philadelphii.
Howard Edwards Schrader zemřel 6. dubna 1979 ve věku 73 let v Princetonu v nemocnici Medical Center.
Schraderova sbírka obsahovala více než 6000 typů elektronek, přes sto tisíc jednotlivých exemplářů. Byl jedním z prvních sběratelů elektronek a díky němu se mnoho elektronek zachránilo, které by jinak byly navždy ztraceny.