Podzimní setkání radiosběratelů
Modra 2011

Je již zažitou tradicí, že slovenští kolegové pořádají podzimní setkání sběratelů a příznivců historických rádií. Letos se konalo 8. října, opět v Modre u Braňo Čepca.

Počasí ukázalo sice svou podzimní tvář, občas přelétla i nějaká ta sprška, to ale neměnilo nic na skvělé atmosféře a dobré náladě. Navíc Braňo se svojí paní Libuškou zajistili proti nepříznivému počasí zastřešení celého dvora. Prodejci a jejich zboží, ale i ostatní účastníci tak mohli být pěkně v suchu.
V devět hodin Braňo oficiálně zahájil podzimní setkání. Přednesl úvodní řeč a poděkoval všem, co přijeli do Modry. Poté předal mikrofon Viktoru Cingelovi. Viktor v krátkosti shrnul organizační program a poukázal na jedno kulaté výročí. Radiohistoria, dnes již notoricky známý internetový portál oslavil páté narozeniny. Viktor zavzpomínal, jak před pěti lety s Braňom nafotili první rádia a ty pak umístili na server. K tomuto výročí věnoval krásné rádio Philips 930A. Samozřejmě ne opravdové, to by se zřejmě mezi sběrateli strhla bitka. Viktor všem věnoval krásný a velice chutný dort bohatě zdobený pravým marcipánem, právě ve tvaru devětsettřicítky. Jak si tak všichni na "Philipsu" pochutnávali, vznikla krásná hláška: " Philips, to žeru".
Po malém občerstvení Viktor povolal k mikrofonu Miroslava Horníka, který nás pozval do nedaleké obce Cífer, kde se na jejím konci nachází vojenský bunkr. V tomto bunkru Miro vybudoval muzeum se sbírkou spojovací techniky. Prohlídka proběhla v odpoledních hodinách.
Letos v Modre nechyběla ani hodnotná tombola s velkou spoustou zajímavých cen. Výherci si odnesli například originální trička nebo praktické zvětšovací lupy s osvětlením. V tombole nechybělo ani Braňovo lahodné šumivé víno domácí výroby. První cena, jak jinak než krásné rádio. Nebylo sice úplně historické, ale vítěze potěšilo. Rádio vyhrál mladý slovenský sběratel tranzistoráků, takže cenu s radostí uvítal.
Po rozdání všech cen prodejci začali pomalu odnášet své neprodané zboží. Moc se nenadřeli, prodali téměř vše. Kolem oběda jsme pomohli uklidit stoly s lavicemi a usedli k bohatě prostřenému stolu. Jak se všechno snědlo a vypilo, nasedli jsme do aut a jeli navštívit Miroslava Horníka do jeho království.