Již časně z rána prodejci a sběratelé vybalovali své poklady a nebylo jich málo.
Plné a mnohdy prohýbající se stoly toho byly důkazem.
Kolem deváté Viktor Cingel oficiálně zahájil Jarní setkání v Modre.
Po krátkém zavzpomínání na předešlý rok popřál s Braňom Čepcem za celý klub
panu Izákovi k jeho osmdesátinám. Všichni jsme poté oslavenci připili na zdraví a zapěli živio.
Za zmínku stojí, že pan Izák pracoval 40 let ve Slovenské televizi, kde se podílel na vývoji a výzkumu televizní techniky.
Ještě jednou blahopřejeme!
Po tomto slavnostním úvodu začala burza. Ceny byly jako vždy smluvní a lidové.
V průběhu dopoledne Braňo otevřel svoji galerii rádií.
Stále je v ní co obdivovat a vždy se tu najde něco nové.
Po poledni davy řídly, tak se začalo s úklidem.
Připravily se stoly na odpolední posezení.
Libuška s p. Cingelovou připravily bohaté a chutné občerstvení.
Každý si tak mohl smlsnout, na co měl chuť. Braňo se opět postaral o lahodné šumivé pití.
Bylo to opravdu velice příjemné posezení s přáteli. Počasí také vyšlo a na celé setkání se usmívalo sluníčko.
Odpolední pohodičku zpestřil poslech válečkového fonografu Edison Home.
Po dohrání poslední písně jsme se rozjeli ke svým domovům.
Malé ohlédnutí z podzimního setkání najdete v archivu nebo přímo na tomto odkazu.