Historická rádia si mohli návštěvníci prohlédnout ve výstavní galerii Špalíček prostějovského muzea.
Exponáty pocházely ze soukromé sbírky Ladislava Kremsera a na výstavě s názvem
Nalaďte si naši vlnu jich bylo k vidění kolem stovky.
Výstava začínala vernisáží ve čtvrtek 23. září. Úvodní slovo pronesl Láďův dlouholetý kamarád Adolf Coufal.
Shodou okolností také sběratel. Vlastní největší sbírku turistických štítků na hole.
Část vernisáže si můžete prohlédnout níže na videu. Celá výstava trvala do neděle 28. listopadu.
Otevřená byla každý den kromě pondělí od 9:30 do 12:00 a od 13:00 do 17:00 ve výstavních sálech v budově
Špalíčku na Uprkově ulici č. 18. Prostějov.
Výstavu zhlédlo přes 1000 návštěvníků.
Nestihli jste navštívit výstavu? Nevadí!
Prohlédněte si galerii virtuální
nebo níže uvedené video,
které natočil Jiří Pospíšil JirposFilm.
Pro velký úspěch si výstavu nenechali ujít ani prostějovští filmaři.
Natočili v prostorách galerie dvou a půl minutový videoklip pro třineckou kapelu Charlie Straight .
V závěru fotoreportáže si videoklip můžete přehrát.
O celé akci informovaly prostějovské Radniční listy. Co městský měsíčník napsal, si můžete přečíst.
Výstava rádií ve Špalíčku 23. 9. - 28. 11. 2010
Pravidelné rozhlasové vysilání zahájila v Československu 18. května 1923 vysílací společnost Radiojournal, kterou založila 7. června téhož roku společnost Radioslavia. První vysílání probíhalo z provizorniho studia umístěného v zapůjčeném plátěném skautském stanu ve Kbelích u Prahy. Československo se tím zařadilo mezi první země v Evropě s pravidelným rozhlasovým vysíláním, které zpočátku trvalo pouze jednu hodinu večer, kdy byly pro příjem signálu nejlepší podmínky. K poslechu rozhlasu bylo nutné vyřídit si koncesi a zaplatit příslušný poplatek.
Pokud bychom chtěli představit vývoj firem vyrábějících radiopřijímače a případně jejich produkci ve všech mutacích a typech v průběhu historie, museli bychom k tomu disponovat obrovskými prostorami.
K nejznámějším podnikům patřily v Československu např. Bezdra, Empo, Iron, Markofon, Mikofona, Palaba, Rektra, Rel, Sigma, Telegrafia a nejproslulejší Tesla, v Německu Blaupunkt, Mende, Saba, Telefunken (firma působila také v Rakousku a v Maďarsku), v USA Marconi, v Holandsku Philips v Maďarsku Tungsram, v Rakousku Hornyphon. Na internetových stránkách mapující výrobce rádií lze zaznamenat více než 450 různých podniků prakticky ze všech evropských států, z Japonska, USA a ze Sovětského svazu.